Jak mohou Česká televize a Český rozhlas posilovat odolnost proti dezinformacím a udržet si důvěru veřejnosti?

Vysvětlování manipulačních taktik oproti upozorňování na konkrétní dezinformace, důležitost přibližování novinářské práce a fact-checkerů obecenstvu nebo vyhodnocení dopadu aktivit proti dezinformacím na jednotlivé cílové skupiny. I to jsou doporučení, která vyplynula z analýzy přístupu zahraničních médií veřejné služby k postupu proti dezinformacím vyhotovené analytičkami a analytiky PSSI ve spolupráci se spolkem Lobbio.

Důležité je také zapojení lokálních studií do komunikace místních témat na pravidelné bázi a vyšší míra spolupráce s dalšími subjekty, která může jednak přispět ke zvyšování vnímané kredibility médií veřejné služby, ale i podpořit zvýšení dosahu jejich obsahu a aktivit. Příkladem je spolupráce se školami a univerzitami v rámci aktivit pro zvyšování povědomí o novinářské práci.

Publikace reaguje na aktuální debaty o novele zákona o České televizi (ČT) a Českém rozhlasu (ČRo), která kromě otázky financování přináší návrh na rozšíření úkolů médií veřejné služby o povinnost zapojit se do postupu proti dezinformacím. V evropských zemích, které PSSI sledovalo, většinou legislativa výslovně nezavazuje média veřejné služby k boji proti dezinformacím, ale zdůrazňuje úkoly zvyšovat mediální gramotnost a kritické myšlení. Přesto tato média už pracují na zvyšování odolnosti společnosti vůči manipulativnímu obsahu a plánují své aktivity rozšiřovat.

„Na kulatém stole ve Sněmovně Česká televize, Český rozhlas i ČTK prezentovaly, že se podpoře mediální gramotnosti ve svém programu věnují a připravují k tomu i nové programové formáty. Z naší analýzy vyplývá, že by jejich strategickou prioritou mělo být posilování důvěryhodnosti v očích veřejnosti,“  říká projektová manažerka a hlavní autorka studie Kristína Šefčíková.

Postup médií veřejné služby proti dezinformacím je zásadně spojen s otázkou důvěry v média veřejné služby. V zemích, kde je vysoká důvěra v média veřejné služby a zároveň vysoká odolnost proti dezinformacím, se média soustředí na preventivní budování informační odolnosti vysvětlováním fungování dezinformací, přibližováním pravidel novinářské práce, zvyšováním mediální gramotnosti a kritického myšlení a otevřenou debatou o klíčových tématech s reprezentací různých názorů.

Další doporučení zahrnují segmentovat obecenstvo na konkrétní cílové skupiny a věnovat zvýšenou pozornost dosud zanedbané velké části populace mezi tradičními cílovými skupinami mladých lidí a seniorů.

Zahraniční zkušenost poskytuje mnoho inspirace, například finský přístup, podle kterého přešla větší odpovědnost za postup proti dezinformacím na média veřejné služby, které mají vyšší společenskou důvěru než původně zapojené státní instituce. Jak na popularizaci tématu informační odolnosti ukazuje příklad francouzského programu „Pravdivé nebo falešné“, který si vybudoval image na osobnosti moderátora, který se stal tváří tohoto programu a je znám neformálním, lidským vystupováním, přímým kontaktem s obecenstvem v terénu a otevřenosti diskusí s lidmi různých názorů.

Celou analýzu a doporučení můžete nalézt na stránkách PSSI.

Tisková zpráva 

V Praze, 25. 11. 2024