Návrh novely zákona o České televizi a Českém rozhlase, který prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně, přináší zásadní změny pro posílení nezávislosti těchto médií. Klíčovým prvkem novely je zavedení valorizace televizních a rozhlasových poplatků, které mají zajistit finanční stabilitu veřejnoprávních médií v dlouhodobém horizontu.
Tento krok pomůže snížit závislost na politických rozhodnutích a omezí možné politické tlaky.
Posílení udržitelnosti a stability financování veřejnoprávních médií také naplní kritéria Evropského aktu o svobodě médií (European Media Freedom Act – EMFA). Na potřebu dotáhnout změny v této oblasti nedávno upozornila i Zpráva o právním státu, kterou v létě vydala Evropská komise.
Valorizace poplatků: Zajištění stabilního financování
Poplatky za ČT a ČRo se nezvýšily od roku 2008, respektive 2005. Novela zavádí jejich pravidelnou valorizaci na základě inflace. Podle ČT a ČRo by bez tohoto opatření hrozilo snížení kvality vysílání, omezení investic do nových formátů a programů, a dokonce i omezení klíčových služeb, jako jsou zpravodajství, sportovní přenosy nebo regionální vysílání.
Rizika institutu memoranda o veřejné službě a navrhované změny
Bohužel ale ministerstvo vpustilo do návrhu šotka. Návrh počítá s tím, že by ministr kultury měl každých 5 let spolu-podepsat tzv. memorandum o výkonu veřejné služby, a neřeší, jak se bude postupovat v situaci, pokud mezi médii a ministrem nebude shoda na obsahu memoranda. Navíc na neplnění memoranda navazuje možnost odvolat ředitele České televize či Českého rozhlasu.
Původní motivací byla snaha vyhovět provozovatelům komerčních médií, ovšem ani teď, kdy je zjevné, že jim tento institut nestačí, se ministerstvo myšlenky memoranda nevzdává. Proto by bylo vhodné
- Odebrat podpisové pravomoci ministrovi kultury – místo podpisu ministra by ředitelé ČT a ČRo předkládali memorandum svým radám.
- Obsah memoranda veřejně konzultovat s širokou paletou zainteresovaných stran včetně zástupců občanské společnosti, protože roli veřejnoprávních médií by měla především určovat veřejnost.
Zlepšení kontroly posílí důvěryhodnost médií veřejné služby
Ministerstvo kultury počítá s tím, že v budoucnu by na hospodaření ČT a ČRo dohlížel nezávislý kontrolor – Nejvyšší kontrolní úřad. Michal Šalomoun předložil takový návrh v poslední den svého mandátu do vládního připomínkového řízení a ministr kultury Martin Baxa už se nechal slyšet, že ho podporuje.
Existuje odborná shoda na tom, že pro umožnění dohledové činnosti NKÚ nad efektivitou, hospodárností a účelností využití finančních prostředků ve veřejnoprávních médiích je nezbytné nejprve provést změnu Ústavy, která by tuto pravomoc NKÚ rozšířila.
Pozitivní dopady novel: Ochrana před politickými tlaky
Novely mediálních zákonů nejenže řeší otázku finanční stability ČT a ČRo, ale také reagují na dlouhodobou kritiku odborníků v dalších klíčových oblastech. Upřesňují a uzavírají mezery, které byly v minulosti využívány k vyvíjení politického tlaku na média veřejné služby.
Nezbytnost a důvěryhodnost ČT a ČRo ukázal nedávno zářijový povodňový víkend.
14.–15. září dosáhla ČT24 podílu na divácích přes 17 %, což je nejvíce od roku 2021. Po celý víkend byla ČT lídrem televizního trhu, v sobotu například s podílem sledovanosti téměř 40 %, což je dvakrát více než u Novy na druhém místě. Události byly nejsledovanější zpravodajskou relací v pátek, sobotu i neděli (zdroj: STEM)
Objektivní a nezávislá média jsou jedním ze základních předpokladů fungující demokracie. Jsou klíčová pro společenskou soudržnost, možnost občanů utvářet si informované názory o věcech veřejných a v neposlední řadě představují protipól sociálním sítím ve smyslu ucelenosti poskytovaných informací.
Autor: Martin Luhan
Martin Luhan má bohaté zkušenosti v oblasti lobbingu a vedl kampaně za transparentnost a prosazování demokratických principů v rámci iniciativy Rekonstrukce státu. Kromě digitálních médií se specializuje na projektové řízení a analýzu politik. Díky svým zkušenostem v médiích z první ruky nyní pod jeho vedením Lobbio aktivně prosazuje efektivní a transparentní politiku v oblasti médií.