Návrh novely zákona o České televizi a Českém rozhlase, který prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně, přináší zásadní změny pro posílení nezávislosti těchto médií. Klíčovým prvkem novely je zavedení valorizace televizních a rozhlasových poplatků, které mají zajistit finanční stabilitu veřejnoprávních médií v dlouhodobém horizontu. 

Tento krok pomůže snížit závislost na politických rozhodnutích a omezí možné politické tlaky. 

Posílení udržitelnosti a stability financování veřejnoprávních médií také naplní kritéria Evropského aktu o svobodě médií (European Media Freedom Act – EMFA). Na potřebu dotáhnout změny v této oblasti nedávno upozornila i Zpráva o právním státu, kterou v létě vydala Evropská komise.

Valorizace poplatků: Zajištění stabilního financování

Poplatky za ČT a ČRo se nezvýšily od roku 2008, respektive 2005. Novela zavádí jejich pravidelnou valorizaci na základě inflace. Podle ČT a ČRo by bez tohoto opatření hrozilo snížení kvality vysílání, omezení investic do nových formátů a programů, a dokonce i omezení klíčových služeb, jako jsou zpravodajství, sportovní přenosy nebo regionální vysílání.

Rizika institutu memoranda o veřejné službě a navrhované změny

Bohužel ale ministerstvo vpustilo do návrhu šotka. Návrh počítá s tím, že by ministr kultury měl každých 5 let spolu-podepsat tzv. memorandum o výkonu veřejné služby, a neřeší, jak se bude postupovat v situaci, pokud mezi médii a ministrem nebude shoda na obsahu memoranda. Navíc na neplnění memoranda navazuje možnost odvolat ředitele České televize či Českého rozhlasu. 

Původní motivací byla snaha vyhovět provozovatelům komerčních médií, ovšem ani teď, kdy je zjevné, že jim tento institut nestačí, se ministerstvo myšlenky memoranda nevzdává. Proto by bylo vhodné

1. Odebrat podpisové pravomoci ministrovi kultury – místo podpisu ministra by ředitelé ČT a ČRo předkládali memorandum svým radám.
2. Obsah memoranda veřejně konzultovat s širokou paletou zainteresovaných stran včetně zástupců občanské společnosti, protože roli veřejnoprávních médií by měla především určovat veřejnost.

Zlepšení kontroly posílí důvěryhodnost médií veřejné služby

Ministerstvo kultury počítá s tím, že v budoucnu by na hospodaření ČT a ČRo dohlížel nezávislý kontrolor – Nejvyšší kontrolní úřad. Michal Šalomoun předložil takový návrh v poslední den svého mandátu do vládního připomínkového řízení a ministr kultury Martin Baxa už se nechal slyšet, že ho podporuje.

Existuje odborná shoda na tom, že pro umožnění dohledové činnosti NKÚ nad efektivitou, hospodárností a účelností využití finančních prostředků ve veřejnoprávních médiích je nezbytné nejprve provést změnu Ústavy, která by tuto pravomoc NKÚ rozšířila.

Pozitivní dopady novel: Ochrana před politickými tlaky

Novely mediálních zákonů nejenže řeší otázku finanční stability ČT a ČRo, ale také reagují na dlouhodobou kritiku odborníků v dalších klíčových oblastech. Upřesňují a uzavírají mezery, které byly v minulosti využívány k vyvíjení politického tlaku na média veřejné služby. 

Nezbytnost a důvěryhodnost ČT a ČRo ukázal nedávno zářijový povodňový víkend. 

14.–15. září dosáhla ČT24 podílu na divácích přes 17 %, což je nejvíce od roku 2021. Po celý víkend byla ČT lídrem televizního trhu, v sobotu například s podílem sledovanosti téměř 40 %, což je dvakrát více než u Novy na druhém místě. Události byly nejsledovanější zpravodajskou relací v pátek, sobotu i neděli (zdroj: STEM)

Objektivní a nezávislá média jsou jedním ze základních předpokladů fungující demokracie. Jsou klíčová pro společenskou soudržnost, možnost občanů utvářet si informované názory o věcech veřejných a v neposlední řadě představují protipól sociálním sítím ve smyslu ucelenosti poskytovaných informací.

Autor: Martin Luhan 

Martin Luhan má bohaté zkušenosti v oblasti lobbingu a vedl kampaně za transparentnost a prosazování demokratických principů v rámci iniciativy Rekonstrukce státu. Kromě digitálních médií se specializuje na projektové řízení a analýzu politik. Díky svým zkušenostem v médiích z první ruky nyní pod jeho vedením Lobbio aktivně prosazuje efektivní a transparentní politiku v oblasti médií.

Článek ČT a ČRo na rozcestí: Co přinese novela zákona? se nejdříve objevil na .

Ministerstvo kultury představilo svůj druhý pokus o změnu financování veřejnoprávních médií. Po kritice od odborníků a zástupců sektoru provedlo zásadní změny, mezi nimiž vyniká automatické zvyšování koncesionářských poplatků zohledňující inflaci. Tato změna by mohla přinést udržitelné financování médií veřejné služby a zároveň naplnit kritéria evropského Media Freedom Actu.

Vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení slíbila posílit nezávislost veřejnoprávních médií. Po zapojení senátorů do voleb členů mediálních rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) nyní navrhuje zvýšení poplatků, které občané odvádějí na jejich financování. Udržitelné financování je nezbytným předpokladem pro stabilní fungování médií veřejné služby.

„Je klíčové, že koalice reagovala na kritiku expertů a nechce jen jednorázově zvýšit televizní a rozhlasové poplatky, ale navrhuje zvyšovat takzvané koncesionářské poplatky podle vývoje inflace. Novela však přináší i rizika. Například nelogické zastropování poplatků při vysoké inflaci.”

Martin Luhan, mediální expert

Výše poplatků se bude měnit podle inflace

Pětikoalice v otázce poplatků přehodnotila svůj postoj k inflační doložce, kterou dříve odmítala. Nově návrh obsahuje mechanismus, podle nějž při kumulované inflaci přesahující 6 % dojde k automatickému zvýšení poplatků o 6 %. Tento přístup je však rizikový, neboť nedávná roční inflace byla mnohem vyšší, což by mohlo způsobit, že veřejnoprávní média zůstanou finančně podhodnocena. Nicméně ochota vlády diskutovat o udržitelném financování je pozitivním krokem.

Současně vláda slíbila podrobit hospodaření veřejnoprávních médií kontrole Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ). Zvyšování příjmů by mělo být spojeno s důrazem na transparentnost, efektivitu a hospodárnost. V tomto ohledu však zatím nedošlo k žádnému posunu, přestože legislativní návrhy na rozšíření pravomocí NKÚ byly připraveny již v minulém volebním období.

Poplatky, které tvoří většinu příjmů ČT, se nezvyšovaly od roku 2008, kdy měsíční poplatek stoupl ze 120 Kč na 135 Kč. Poplatek pro ČRo se nezměnil od roku 2005, kdy byl zaveden ve výši 45 Kč. Kvůli inflaci však jejich reálná hodnota výrazně klesla.

Další slepá místa české mediální legislativy

Přestože novela přináší významné změny, v české mediální legislativě nadále přetrvávají závažné mezery. Online média, která jsou dnes dominantním zdrojem informací, nejsou dostatečně regulována, jak ukazuje analýza Rekonstrukce státu. Problémy přetrvávají i v oblasti soutěžení na mediálním trhu, kde vliv velkých hráčů zůstává nepovšimnut. Peníze z veřejných rozpočtů tečou do médií skrytě a vlastnictví médií není dostatečně transparentní.

Řešení některých z těchto problémů by mohl přinést evropský Media Freedom Act, pokud bude správně implementován českými zákonodárci. Ministerstvo kultury by se proto mělo soustředit na spolupráci s experty mediálního sektoru a koordinaci s dalšími státy EU při přijetí nezbytných opatření.

Článek Novela má přinést udržitelnější financování médií veřejné služby se nejdříve objevil na .