Ministerstvo kultury představilo svůj druhý pokus o změnu financování veřejnoprávních médií. Po kritice od odborníků a zástupců sektoru provedlo zásadní změny, mezi nimiž vyniká automatické zvyšování koncesionářských poplatků zohledňující inflaci. Tato změna by mohla přinést udržitelné financování médií veřejné služby a zároveň naplnit kritéria evropského Media Freedom Actu.
Vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení slíbila posílit nezávislost veřejnoprávních médií. Po zapojení senátorů do voleb členů mediálních rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) nyní navrhuje zvýšení poplatků, které občané odvádějí na jejich financování. Udržitelné financování je nezbytným předpokladem pro stabilní fungování médií veřejné služby.
„Je klíčové, že koalice reagovala na kritiku expertů a nechce jen jednorázově zvýšit televizní a rozhlasové poplatky, ale navrhuje zvyšovat takzvané koncesionářské poplatky podle vývoje inflace. Novela však přináší i rizika. Například nelogické zastropování poplatků při vysoké inflaci.”
Martin Luhan, mediální expert
Výše poplatků se bude měnit podle inflace
Pětikoalice v otázce poplatků přehodnotila svůj postoj k inflační doložce, kterou dříve odmítala. Nově návrh obsahuje mechanismus, podle nějž při kumulované inflaci přesahující 6 % dojde k automatickému zvýšení poplatků o 6 %. Tento přístup je však rizikový, neboť nedávná roční inflace byla mnohem vyšší, což by mohlo způsobit, že veřejnoprávní média zůstanou finančně podhodnocena. Nicméně ochota vlády diskutovat o udržitelném financování je pozitivním krokem.
Současně vláda slíbila podrobit hospodaření veřejnoprávních médií kontrole Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ). Zvyšování příjmů by mělo být spojeno s důrazem na transparentnost, efektivitu a hospodárnost. V tomto ohledu však zatím nedošlo k žádnému posunu, přestože legislativní návrhy na rozšíření pravomocí NKÚ byly připraveny již v minulém volebním období.
Poplatky, které tvoří většinu příjmů ČT, se nezvyšovaly od roku 2008, kdy měsíční poplatek stoupl ze 120 Kč na 135 Kč. Poplatek pro ČRo se nezměnil od roku 2005, kdy byl zaveden ve výši 45 Kč. Kvůli inflaci však jejich reálná hodnota výrazně klesla.
Další slepá místa české mediální legislativy
Přestože novela přináší významné změny, v české mediální legislativě nadále přetrvávají závažné mezery. Online média, která jsou dnes dominantním zdrojem informací, nejsou dostatečně regulována, jak ukazuje analýza Rekonstrukce státu. Problémy přetrvávají i v oblasti soutěžení na mediálním trhu, kde vliv velkých hráčů zůstává nepovšimnut. Peníze z veřejných rozpočtů tečou do médií skrytě a vlastnictví médií není dostatečně transparentní.
Řešení některých z těchto problémů by mohl přinést evropský Media Freedom Act, pokud bude správně implementován českými zákonodárci. Ministerstvo kultury by se proto mělo soustředit na spolupráci s experty mediálního sektoru a koordinaci s dalšími státy EU při přijetí nezbytných opatření.